Dostaň ho tam
18. 9. 2010
Obě Stollerovy komedie jsou si v mnohém podobné. Lze je v podstatě považovat za hudební. Hlavní postavy obou filmů jsou hudebníci a o muziku v Kopačkách ani v Dostaň ho tam není nouze. Obě jsou politicky nekorektní (především co se týče sexu) a obě obsahují morální ponaučení. Zatímco Kopačky lze nazvat romantickou komedií, Dostaň ho tam, ke kterému si Stoller napsal i scénář, už je komedií čistokrevnou. Komedie ze Stollerovy dílny mají něco navíc. Oproti jiným tvůrcům tohoto žánru přece jen zkoumá své postavy (především tedy muže ocitnuvší se v krizové situaci) více do hloubky, nechává je přehodnocovat a bilancovat své životy, což snímkům vtiskává osobnější ráz a určitou charakternost. Zároveň to ovšem ubírá na tempu a některé diváky tyto chvíle sebereflexe mohou notně štvát – přece jen, je to trochu klišé.
Stoller používá chytrých fíglů, kdy nám Aldouse představuje skrze úryvky z televizních magazínů a show a z fotek bulvárních novin. Přesně tak bývá budován obraz hvězd showbusinessu i ve skutečnosti.
První záběry filmu vás uvedou v pochyby, zda v kině sedíte ve správném sále, jestli jste se omylem proboha neocitli na nějakém výpravném dokumentu o Africe. Po chvilce tápání vás už ale pseudotelevizní reportáž vrhne přímo do víru dění, okamžitě vás vtáhne do svého světa. Tempo první poloviny Dostaň ho tam je vskutku zběsilé a kadence vtipů by jiným tvůrcům vystačila do důchodu. Svou stavbou skutečně připomíná divokou party – tohoto efektu se docílilo pomocí rychlých střihů jako například rapidmontáž střípků z večírku atd. Stoller používá chytrých fíglů, kdy nám Aldouse představuje skrze úryvky z televizních magazínů a show a z fotek bulvárních novin. Přesně tak bývá budován obraz hvězd showbusinessu i ve skutečnosti. Podstatou filmu je, jak se mediální obraz hvězdy konfrontuje s realitou a jak se s ní konfrontují obě strany barikády – hvězda sama a fanoušci (v tomto případě zastoupeni Aaronem).
Člověk se opije, řádí jako utržený z řetězu, po ránu přichází morální i fyzická kocovina, která ho ale od dalšího večírku stejně neodradí.
Snímku dochází dech právě ve chvíli, kdy se přestává pařit. Nastupuje moralizující část, která může místy trochu nudit, především kvůli kontrastu mezi první polovinou filmu, která byla skutečná jízda. Je škoda, že se tomuto klišé Stoller nevyhnul, na druhou stranu ovšem chápu, že potřeboval něco, co by vytvořilo dramatický oblouk příběhu, dalo mu nějakou hloubku. A pokud to vezmeme kolem a kolem, dá se to brát i jako metafora skutečné party. Člověk se opije, řádí jako utržený z řetězu, po ránu přichází morální i fyzická kocovina, která ho ale od dalšího večírku stejně neodradí.
Jestli má Stoller na něco čuch, tak na obsazení výborných vedlejších postav – v Kopačkách to byl právě Aldous, v Dostaň ho tam je to postava Sergia, hudebního producenta, ztvárněná Puffem Diddym (nebo jak si teď říká). Nabízí se otázka, jestli vznikne i nějaký spin-off o něm. Rozhodně by to nebylo od věci. Stoller se také pečlivě věnuje detailům, které potěší srdce (nejen) znalého diváka – například ukázka ze seriálu Slepá chirurgie se Sarah Marshall, Aldousův písňový repertoár či Lars Ulrich hrající Larse Ulricha. Právě tyto zdánlivé drobnosti a podružnosti dodávají snímku na plasticitě a vytvářejí spolu s bizarním humorem specifický vesmír Stollerových filmů. Jeho snímky mají jasně rozpoznatelný režisérský rukopis, který, pokud ho zahlédnete v nějakém traileru, by vás měl rozhodně přivést do kina, protože je zárukou dobré zábavy. Dostaňte se tam!
Dostaň ho tam (Get Him to the Greek, USA, 2010)
Režie: Nicholas Stoller
Scénář: Nicholas Stoller, Jason Segel
Kamera: Robert D. Yeoman
Hudba: Timothy Andrew Edwards
Hrají: Jonah Hill, Russell Brand, Rose Byrne, Tyler McKinney, Zoe Salmon, Lino Facioli, Lars Ulrich, Mario López, Pink, Billy Bush, Kurt Loder, Christina Aguilera, Colm Meaney, Ray Siegle, Chad Cleven a další.
Délka: 109 minut
Premiéra v ČR: 5. 8. 2010
ZDROJ:http://www.nekultura.cz/film-recenze/dostan-ho-tam.html